Posviťme si na hendikep. Co to vlastně je?
V momentě, kdy úspěšně projdete zkouškou na Zelenou kartu, získáte základní hendikep 54 a můžete se účastnit golfových turnajů. Pojďme si vysvětlit, co vlastně hendikep znamená a k čemu je dobrý. Ze začátku se to možná bude zdát složité, avšak ve skutečnosti to není vůbec žádná věda. Klíčem je porozumět rozdílu mezi pojmy "hendikep" a "hrací hendikep".
Hendikep obecně
Nejprve si vysvětleme, co hendikep vyjadřuje. Jeho základní hodnota je 54, na které začíná každý hráč po složení praktické zkoušky na Zelenou kartu. Toto číslo znamená počet ran, které byste měli být schopni zahrát nad par hřiště. Standardní par obvykle bývá 72, takže jednoduchým součtem 72 + 54 dojdete k výsledku 126. Tolik úderů by hráč s HCP 54 měl umět na standardním hřišti zahrát.
Narozdíl od paru ale hendikep není konstanta. Zahraje-li hráč lépe, než 126, bude se mu hendikep postupně snižovat. Po každém turnaji se hráčův hendikep podle dosažených výsledků zaktualizuje, takže pokud např. zahraje 116 ran, může HCP klesnout na 44. A tak to jde dolů až k HCP 36, kde se začnou výsledky zpřesňovat na jedno desetinné místo.
Jakmile se hráč dostane pod hranici HCP 36, bude se mu hendikep nejen snižovat (v případě dobrého výsledku), ale také zvyšovat (v případě špatného výsledku). A v tom tkví podstata a kouzlo celého hendikepového systému.
Díky hendikepu spolu totiž mohou soupeřit i hráči rozdílných kvalit. Např. pokud má hráč A HCP 18 a hráč B HCP 27, je mezi nimi "papírový" rozdíl 9 ran. Lepší hráč by měl být schopný zahrát na hřišti okolo 90 úderů, ten horší by měl hrát okolo stovky. Tak velký výkonnostní rozdíl znamená, že hráč A s největší pravděpodobností hráče B porazí. Díky hendikepu se ale mohou domluvit, že např. každou druhou jamku dá lepší hráč tomu horšímu jednu ránu k dobru. Tím se výkonnostní předpoklady vyrovnají a je o co hrát.
Hrací hendikep
Do této chvíle jsme mluvili hendikepu jako o obecném čísle. V praxi je situace malinko komplikovanější, a to proto, že na celém světě neexistují dvě shodná hřiště. Každé hřiště je jinak obtížné, každé má jiné překážky a hlavně jiné délky jamek. Proto vznikl normovací systém, aby zhodnotil obtížnost každého hřiště, a aby se váš osobní hendikep dal na kterémkoliv hřišti použít. A tím se dostáváme ke klíčovému pojmu HRACÍ HENDIKEP.
Řekněme, že jste právě složili na hřišti v Myštěvsi Zelenou kartu a získali HCP 54. Podle vzorečku PAR HŘIŠTĚ + HENDIKEP, o kterém jsme mluvili na začátku článku, si vypočítáte, že byste měli hrát 126 ran. Hřiště v Myštěvsi je ovšem díky normě posuzovano jako obtížnější, než je běžné, a proto k hendikepu přidává rány. Váš hrací hendikep v Myštěvsi není 54, ale 57 (tzn. hřiště přidává 3 rány). Dosadíme do vzorce 72 + 57 = 129.
Stejně tak můžete narazit na hřiště, která vám rány nepřidávají, ale naopak ubírají. Jako příklad můžeme vzít třeba Mladé Buky, což je poměrně krátké a tím pádem i jednodušší hřiště. Při osobním hendikepu 54 bude v Mladých Bukách váš hrací hendikep 47, což znamená, že hřiště ubírá 7 ran). Vzhledem k tomu, že hřiště má par 62, dojdeme k výsledku 109 ran., který byste jako hráči s HCP 54 měli v Mladých Bukách docílit.
Tabulka hracích hendikepů
Oba zmiňované příklady platí pro muže ze žlutých odpališť. Každé znormované hřiště má tzv. tabulku hracích hendikepů, podle které si zjistíte svůj hrací hendikep pro toto hřiště. Tabulku naleznete na serveru ČGF, v detailu konkrétního hřiště (viz obrázek). Jednotlivá odpaliště mají rozdílné tabulky, na serveru přehledně uspořádané do sloupců podle barev odpališť.
Každé odpaliště má tři sloupce čísel. V levém sloupci je hrací hendikep a další dva sloupce vymezují interval osobního hendikepu, pro který je hrací hendikep platný. Např. hrací hendikep 36 že žlutých odpališť v Myštěvsi má každý hráč, který má osobní hendikep v rozmezí od 32,8 do 33,6.
Každý hráč si podle svého osobního hendikepu může pomocí této tabulky zjistit svůj hrací hendikep. Zatímco osobní hendikep může mít i desetinné místo (jak jsme si už řekli, pokud se dostanete pod HCP 36), hrací hendikep je vždycky celé číslo. Hrací hendikep vyjadřuje konkrétní počet ran nad par pro konkrétní hřiště, a tyto rány samozřejmě už nedají dělit na desetinná místa.
Pro lepší pochopení principu počítání hendikepu byla dosud byla řeč pouze o ranách. V praxi se ale mnohem častěji, než na rány, hraje systémem stableford, tzn. hraje se na body. Podle výsledku na každé jamce dostanete určitý počet bodů. Pokud zahrajete příliš ran a jamku nedokončíte, nic se neděje. Narozdíl od hry na rány, kde byste byli diskvalifikování, můžete při stablefordu jamky "škrtat". Jak se stableford promítá do hendikepů, o tom si povíme zas někdy příště.